Obsah

Posvícenská zábava 2011

23.11.2011 18:35

 

V pátek 18. listopadu 2011 uspořádal Sbor dobrovolných hasičů v Kolešově Posvícenskou zábavu. Taková akce se původně odehrávala jako vzpomínková slavnost na posvěcení kostela (výraz „posvícení“ znamená totiž totéž co „posvěcení“). Traduje se, že první posvícení slavil při svěcení chrámu v Jeruzalémě král Šalomoun. Vzhledem k nejednotnosti oslav posvícení a tudíž nepracovních dnů v rámci císařství nařídil císař Josef II. roku 1786 po celé zemi slavit posvícení třetí říjnovou neděli po svátku svatého Havla; odtud se odvozuje také často používaný termín Havelské nebo také císařské posvícení. Novodobě v obcích, kde není známé datum posvěcení kostela nebo kde žádný kostel není, se drží dále tzv. císařského posvícení, jinak přešli k oslavám na den známého data. V roce 1918, při vzniku naší republiky, silně ožila tradice svatováclavská, proto v některých vsích si zavedli hody svatováclavské. A je zajímavé, že se tak stalo i v několika německých vsích v sudetském území. V dnešní době se však stále více stává, že se vesničané sami mezi sebou dohodnou, kdy si posvícení udělají, a tak ho mohou mít každý rok v jiném datu.

Kolešovští hasiči učinili právě tak. Zdejší Posvícenskou zábavu uspořádali ve zbrusu novém sále kulturního domu, který v uplynulých pěti měsících obec zvelebila nákladem dvou set tisíc korun. Na opravách sálu pracovali lidé z obce a odvedli obdivuhodný kus poctivé práce. „Manžela jsem posledního půl roku moc neviděla,“ svěřila se Věra Porazíková, choť zdejšího starosty. Ten dodal, že často z noční směny běžel rovnou do kulturáku, aby i on přiložil ruku k dílu. Práce to prý byla ale velmi „prašná“, takže pokud byla řeč o nákladech na rekonstrukci, je do ní zahrnuto i nějakých tisíc piv, která při této rachotě padla na oltář žíznivým hrdlům. Oprava sálu tak probíhala z velké části formou jakési svépomoci.

V kulturáku bylo nabito - dorazilo neskutečné množství lidí a v sále jich ve finále bylo na sto padesát. Vzhledem k tomu, že v současnosti má Kolešov necelých sto třicet obyvatel, byli tu všichni včetně kojenců – a ještě někdo navíc. Ona již svépomocná, sousedská vzájemnost byla nepřehlédnutelná, všudypřítomná.

Krátce po dvacáté hodině na zahájení slavnosti vystoupil dívčí mažoretkovský soubor Perličky z Kryr. Na půdě Kolešova je přivítal pan Šibor, který se ujal moderování celého večera. Po tanečním vystoupení si slovo vzal starosta Kolešova Václav Porazík. Krátce pohovořil o průběhu rekonstrukce sálu, všem za jejich obětavou pomoc poděkoval, přičemž vyzdvihl tři z místních, kteří na opravách odvedli největší díl práce. Spolu s místostarostou Václavem Svítilem jmenovaným pak předal drobné věcné dárky.

Slavnostně byl odhalen a představen také erb Kolešova. Ten od nynějška zdobí pódium zrenovovaného sálu a podle pana starosty má symbolizovat především historické propojení dvou národů zde žijících, tedy Čechů a Němců.

K tanci i poslechu vyhrávalo po celý večer uskupení Premiéra z Pecínova. Nejprve tedy spíš k poslechu, protože hromadněji se parket sálu zaplnil až po dvaadvacáté hodině – pak na něm však nebylo k hnutí až do časných ranních hodin sobotního dne.

Organizátoři akce připravili také bohatou tombolu. Měla šestaosmdesát pěkných cen a za prodej lístků do ní bylo vybráno více než osmnáct tisíc korun. Výtěžek z tomboly poputuje do hasičské pokladny, přičemž zástupci místního SDH slíbili, že je rozpustí v akcích pořádaných ve prospěch obce.

Posvícenská zábava v Kolešově se vydařila. Občané obce na ní důstojně přijali za svůj nově opravený sál, v němž - jak přislíbil starosta Václav Porazík - se podobných akcí dočkají pěti, možná šesti do roka. Za svůj o to víc, že si ho opravili sami - bez vynaložení dramatičtějších finančních nákladů.