Kameny pro Kolešov II.

Tuhle nesnadnou, více jak hodinu trvající operaci, kdy s balvany z posledního odstřelu zápolil nakladač Komatsu, doprovázelo chladné, byť slunečné počasí a čerstvý studený vítr. Především s největším kolešovským kamenem byl problém, protože se ne a ne vejít do čelistí nakladače. A když ten ho nakonec uchopil a zvedl nad korbu nákladní tatry, nebyl ho dlouho s to uložit. Nakonec všechno ale dobře dopadlo a náklaďák se z lomu vydal na cestu ke Kolešovu.

Objednaný jeřáb dorazil do vesnice krátce před desátou hodinou. Práci v Kolešově komplikovala vodou nasáklá půda návsi, která se pod sedmadvacet tun těžkým jeřábem bořila tak, že zavládly obavy, aby se stroj z místa nakonec vůbec dostal.

Skládání žulových kamenů pak trvalo bezmála dvě hodiny. Novou dominantu návsi bylo třeba na místo nějak uložit, to aby splňovala svůj estetický účel. Před polednem bylo hotovo – kolešovským už teď nezbývá, než nové kamenné „zátiší“ dorazit – nějakou dřevinou, mulčovací kůrou nebo kačírkem. Už teď je ale zřejmé, že původní záměr, tedy rozdrobit plochu návsi, se vydařil.